• Adresa:

    Praha 6

  • Klient:

  • Druh prací:

    Geofyzikální průzkum
    Petrografický průzkum
    Zjištění míry salinity zdiva
    Návrh rekonstrukce a konzervace bastionu

  • Realizace:

    2010

Dochované prvky pražského opevnění sahají až do románského slohu (12. století). Tehdy se jednalo o samostatné opevnění Pražského hradu, Vyšehradu a pražských měst. Společný systém ochrany města byl vybudován za vlády Karla IV. ve 14. století. Nejvíce zachovaným obranným systémem jsou barokní hradby z let 1653 až 1727. Impulsem k výstavbě barokního opevnění byla situace za třicetileté války, během níž si císařské vojsko uvědomilo, na kolik strategickým místem Praha je. Město bylo nutné změnit na nedobytnou pevnost s bastionovým způsobem opevnění. Autory návrhů na podobu opevnění byli gen. Raimondo Montecuccoli a gen. Innocenzo di Conti. Raritou celého projektu byla skutečnost, že nová fortifikace vznikala bez jakékoliv návaznosti na středověké opevnění.

Předmětem zakázky byl doplňkový restaurátorský výzkum bašty sv. Václava, který měl zjistit stav zachování historického zdiva a míru salinity, která by mohla zeď narušovat. V rámci restaurátorského výzkumu bylo nutné provést průzkumy geofyzikální, petrografické a analytické stanovení vodorozpustných solí.
Po pečlivém zhodnocení všech výsledků byl vypracován návrh rekonstrukce a konzervace dochovaných částí zdiva.

Petrografické průzkumy:
Petrografická studie se týkala kamene, cihel i spárovacího materiálu.
Použité cihly byly dvojího typu: tmavší původní zhotovené ze svahových sprašových hlín, a mladší světlejší použité při pozdějších opravách. V tomto případě se jednalo o spraše z okolí Pražského hradu.
Součástí petrografických průzkumů byla analýza kamenného rohového ostění bastionu. Použitým materiálem byla zejména arkóza a pískovce z okolí Petřína, Bílé Hory a Kamenných Žehrovic. Ve zkoumané partii bastionu byl zároveň nalezen fragment původní hradby s jádrem vyzděným z lomové opuky.
V rámci sledovaného úseku byly též identifikovány dva typy malty: starší vápenná a novodobá cementová.

Geofyzikální výzkum:
Geofyzikální výzkum provedl specializovaný geolog za užití speciální techniky. Zděná část hradby byla po dohodě s památkáři citlivě navrtána na třech místech, odkud byly odebrány vzorky.
Díky těmto návrtům bylo možné provést analýzu vodorozpustných solí, které se ve zdivu nacházely. Jedná se především o sírany, dusičnany a chloridy.
Naměřené výsledky svědčí o nízkém zasolení zdiva. Lehce zvýšený výskyt dusičnanů se potvrdil pouze u vzorků odebraných z cihelného zdiva. Důvodem byly tlející zbytky vegetace.